Internet Info, s.r.o. Lupa Root Měšec Podnikatel DigiZone Slunečnice Vitalianew Bomba Navrcholu Weblogy Jagg Woko Dobrý web Computer.cz SK: MojeLinky
Lupa.czBlogySEO & Reklama na Internetu

Ještě k placení za obsah

SEO & Reklama na Internetu, 10. 03. 2010, 11:54 v kategorii Uncategorized,

Dnešní glosa Edy Hlavy Nevyužité možnosti internetu a placení za obsah mi mluví z duše (tedy až na ten úplně debilní úvod s homosexuály a Duškem, kde hlavní rovina problému není vůbec v tom, kolik jich tam je).

Dnešní internet mi připomíná lifestylové časopisy - čtenáři platí těžké love, aby si "přečetli o módě" (čti koukli na reklamy módních domů), přečetli o kráse (čti koukli na reklamy výrobců zkrášlujících přípravků, kadeřnictví a klinik plastické chirurgie) a přečetli o zdraví (čti koukli na reklamy výrobců léčiv a lékáren).

Tedy dnešní internet má oproti těm lifestylovým časopisům tu výhodu, že za něj neplatí těžké love, ovšem dnes už se i lifestylové časopisy dávají v metru zadarmo, ty love tam nejsou pro kvalitu ale jen jako technický náklad za papír.

Vlastně vnímám zostřenou diskusi o platbě za obsah kvůli příchodu zařízení typu Apple iPad, protože konečně reálně hrozí, že opravdu papírové magazíny a noviny skončí. A i když bude elektronická obdoba novin jako aplikace (viz třeba NY Times pro iPod / iPhone / iPad), tak musí vydavatelské domy buď najít přidanou hodnotu, aby mohli jednotlivá čísla / updaty aplikace prodávat, oproti běžným internetovým verzím. A nebo musí začít zpoplatňovat i ty internetové verze.

Každopádně myslím, že se blíží velký zlom v tom, jak se budou generovat příjmy u vydavatelských domů. Zatím to byla jen taková pozvolná evoluce, kdy se pracovalo s víceméně lineárními změnami typu nárůst platů a nájmů, zvyšování konkurence, snižování objemu, snížení nákladů na tvorbu a vybavení atd. Ale v určitý moment začínají hrát roli fixní náklady a současná "krize" skokově zvýšila tlak na měření efektivity a propad příjmů papírových novin je ohromný a jen některým se jej daří vyřešit příjmy z online (a to často ještě kvůli ohromným investicím).

Jsem tak přesvědčen o tom, že ti vydavatelé, kteří si myslí, že "zpoplatnění online novin" znamená skrýt obsah a dát tam paypal tlačítko pro jeho zobrazení, velmi brzo skončí. Zpravodajství v ČR by se dalo pojmenovat "ČeTKa stokrát jinak", takže leda současný postup všech vydavatelů by pak mohl zafungovat (a ten by byl postihnutelný ÚOHS).

Důležité je také uvědomit si, že když by nakrásně všichni opravdu placený obsah zavedli, tak že všem novinám ohromně klesne návštěvnost. Ne (jen) kvůli ceně a technickým těžkostem, ta návštěvnost by poklesla i kdyby to byly pro čtenáře zanedbatelné čásky a vše fungovalo automaticky.

"Problém" je ten, že by čtenáři totiž konečně vybírali. Nyní nemusíme. Prostě jdeme na iDnes, pak na Novinky, pak na Lupu atd. a přečteme si co chceme. Ovšem kdybychom měli platit nějaké denní či měsíční fee, tak bychom si nejspíš zaplatili jen jeden zpravodajský server a pár odborných, a když bychom měli platit per-view, tak bychom předem vybírali co vlastně budeme číst.

P.S.: jeden ze života - moje přítelkyně je velmi dobrý dermatovenerolog a když šla na mateřskou dovolenou, domluvil jsem jí s iDnes to, že odpovídala v poradně na otázky z oboru kožního lékařství. Dostávala pár korun za odpověď, každý jí zabrala v průměru 10-15 minut (je pečlivka)
takže to bylo spíš o tom udržet si odbornost než vydělat.

Skončilo to asi po třičtvrtě roce, kdy iDnes několik měsíců neplatila, nebo jen malou část, pak jsme se dozvěděli, že to prý bylo příliš populární a protože na rozdíl od jiných doktorů tam odpovídala i jinak než "ano", "ne", "přijďte do ordinace" ... tak měla víc otázek než deset ostatních odborností dohromady. Takže místo toho aby to řádně zpopularizovali a zpropagovali a zaplnili reklamou (výrobci dermatologických přípravků by se přetrhli), tak měli problém zaplatit několik málo tisíc Kč měsíčně.

Telefónica O2 kupuje WiFi firmy a je to dobře

SEO & Reklama na Internetu, 19. 02. 2010, 15:22 v kategorii Dění na Internetu, E-komerce, Technologie, Telekomunikace, štítky: , , , , , ,

Pro můj následující názor je důležité kdo jsem (byl) a proto se trochu představím těm, kteří mě neznají.

Od roku 1998 do roku 2002 jsem měl v ČR na starosti technickou podporu a propagaci výrobků řady IEEE 802.11 americké firmy AT&T (následně přejmenované na Lucent Technologies, následně částečně na Avaya).

Pro ty, kteří se neorientují - AT&T a její Bellovy laboratoře stojí za vznikem bezdrátového standardu IEEE 802.11, jehož druhá revize IEEE 802.11b je správným technickým pojmenováním toho, co teď známe pod značkou Wi-Fi či WiFi (známka Wireless Fidelity vznikla později v roce tuším 99 a byla udělována organizací WECA sdružením výrobců IEEE 802.11b zařízení, jež stvrzovala vzájemnou interoperabilitu těchto zařízení).

Bezdrátový modul (ISA karta, později PCI a PCMCIA) stál v době mého nástupu 895$ (dolar byl tuším 35 Kč), přístupový bod tuším něco přes 2000$. Maximální rychlost byla 2 Mb/s. Přesto se vyplácelo to montovat.

Pevná linka od Českého Telecomu byla jediná varianta, 2Mb/s spojení mimo krajská města stálo v té době zhruba 50 tisíc Kč měsíčně, plus jste si museli koupit 2 Cisco routery, resp. zaplatit instalační poplatek v podobné výši. Takže pakliže jste potřebovali dvoumegabitové propojení dvou bodů na vzdálenosti v řádu jednotek až desítek kilometrů (rekord byl u nás v té době okolo 40km, zdravím firmu Disk do Plzně), byla návratnost IEEE 802.11 zařízení ve srovnání s ČT nabídkou prakticky okamžitá.

S postupem času se ceny IEEE 802.11 zařízení dramaticky snižovaly - co rok, to na polovinu. A zároveň se zvyšovala rychlost. V roce mého odchodu k ISP byla koncovka PCMCIA a USB WiFi zařízení s 54 Mbit rychlostí 49$, a to jsem prodával prémiovou značku, trh zaplavily i o třetinu levnější šmejdy.

V době mého nástupu v roce 1998 existovaly v ČR a na Slovensku celkem asi 4 firmy, které IEEE 802.11 (ještě ne .11b) zařízení profesionálně montovaly, a jen dva výrobci - AT&T a BreezeCom (který používal ovšem jinou modulační techniku, která již dále nebyla vyvíjena).

Existovala tu ale spousta prodejců počítačů, firem instalující lokální sítě, lidí co montovali televizní antény atd., které zaujala možnost stabilního a velkého příjmu tím, že svým zákazníkům nabídnou i rychlé a levné internetové připojení, nebo propojí datově jejich pobočky.

Během následujících 4 let jsem osobně proškolil přibližně 1000 lidí z 300 firem v Česku a na Slovensku, naprostá většina firem, které tu montovaly toto zařízení odebírala zařízení ode mě a já je školil.

Český Telecom nám to velmi usnadňoval, za celou dobu nesnížil ceny pevných linek, ještě co vím tak v roce 2006 stála 2Mbit pevná linka stejně, jako v roce 1998.

Vytáčené internetové připojení pro domácnosti, se v roce 1998 platilo jedním impulsem za celou dobu spojení, teoreticky jste tak mohli být za jednu korunu spojeni rychlostí 56 kbit/s obousměrně po celý den, prakticky spojení docela často padalo a rychlost byla nejčastěji okolo 33,6 kbit/s.

Nastupovaly ovšem digitální ústředny, které začaly impulsy počítat po minutách - kvalitnější spojení drželo rychlost spolehlivě na 56 kbit/s, a poplatky se vyšplhaly výrazně výše. Pak ale přišla známá kauza Internet 99, a nabídky typu Red Box od Contactelu, a úžasné "výhodné" nabídky internetových tarifů od Telecomu, které poprvé a naposledy vyhnaly české Internauty ze židlí! a šli! do ulic! protestovat! s transparenty!

A tak to pokračovalo dál a dál, vlastně až koupě Telecomu Telefónicou a asi třetí nabídka ADSL okolo roku 2007 začala situaci měnit.

Tohle všechno je třeba si uvědomit, abyste pochopili situaci Internetu a jeho poskytovatelů v ČR - všichni WiFi poskytovatelé, kteří tady od počátku věků vznikli vzešly z ohromné nenávisti vůči Českému Telecomu, z ohromné nasrání vůči jejich nehorázným praktikám a nabídkám.

Můžete si říct, že to běžný uživatel tak necítil, ale ve skutečnosti o tom, co si koupí běžný uživatel za připojení rozhodoval někdo v IT zběhlejší - zkušenější uživatel, prodejce počítačů, lokální IT autorita ... Někdo zběhlejší, tedy někdo vůči ČTc nasranější.

Jako člen sdružení Internet Pro Všechny jsem podporoval rozvoj těchto lokálních sítí, udělali jsme i skvělou databázi WiFi sítí, která podle našich výzkumů stojí za 20-60 % uživatelů v ní registrovaných sítí.

Jako takový jsem byl nominován jako zástupce veřejnosti do Broadbandového Fóra, byl jsem též asi hlavním bojovníkem proti projektu Bezdrátová Praha, který byl nejen ohromným tunelem do kapsy pražských daňových poplatníků (vyjma těch pár, kteří zrovna seděli na těch správných místech, např. šéf informatiky pražského magistrátu si podle mých informací přišel na 6 milionů Kč), ale též ohrožoval pražské WiFi operátory.

Tenhle celý ohromný důvod slouží k tomu, abych předem vyvrátil případné spekulace, že jsem nějaký O2 člověk, pro O2 jsem nikdy nedělal, jediné co s nimi mám společného je domácí připojení a telefon, které platím z vlastních peněz.

A teď tedy k tématu z nadpisu - to že Telefónica kupuje české WiFi operátory vím samozřejmě velmi dlouho, mnoho operátorů mi i volalo a ptalo se mě na to, jestli o tom vím a co si o tom myslím.

Osobně tento krok velmi vítám. Domnívám se totiž, že WiFi, tak jak jej nabízí většina českých WiFi ISP je mrtvé. A teď už vidím ty nasrané tváře čtenářů tohoto technického serveru ;-)

Domnívám se, že situace u nás se bude prostě více a více blížit situaci všude ve světě. Už nyní je nejspíš více uživatelů ADSL a kabelového Internetu, než uživatelů WiFi Internetu, což je statistika, která Česko a Slovensko deset let zcela vymykala celosvětovým běžnostem.

ADSL a kabelový internet je z principu prostě lepší než pevné WiFi připojení. WiFi není a nikdy nebylo vyvíjeno jako technologie pro PtMP venkovní sítě. Jen nesmyslná cenová politika ČTc (a pár dalších inkumbentů v dalších "rozvojových" zemích) způsobila, že se používá i takto.

Telefónica konečně v posledních 2 letech pochopila kde je její síla a začala spojovat hlas, mobilní hlas, data, televizi i mobilní připojení dohromady. Tím se stává výhodná i pro mnoho uživatelů, kteří by si jinak koupili levnější připojení (ale platili by více za telefon či mobil či mobilní data).

Telefónica má ale dvě nevýhody - nepodařilo se jí zbavit "puncu" Českého Telecomu (zkazili to zejména svým vstupem, kdy dlouho pokračovali v police svého dítěte), a potom nemá ten lokální dlouhodobý kontakt s uživateli.

Ví se, že získat nového uživatele (čehokoliv) je asi 10× levnější než jej přetáhnout od konkurence, je-li spokojený. A uživatelé lokálních ISP spokojení vesměs jsou - mají svého Frantu Nováka od vedle, kterému mohou ve dne v noci zavolat, když mají problém, Franta jim pomůže nejen opravit internet, ale i s jejich počítačem atp. A sice tu a tam vypadne internet, protože do kravína na kterém je anténa uhodí blesk, nebo moc silně prší, nebo vypadne elektřina atd. Ale protože to jsou lokální problémy, které sám uživatel vidí z okna, tak je chápe a nenadává, maximálně mu Franta dá slevu.

Telefónica WiFi operátory nyní skupuje, resp. kupuje jejich zákazníky. A je to dobře, ať to dopadne jakkoliv.

Buď zákazníci zůstanou a budou postupně přesvědčováni k (i) jiným službám O2 a bude se české internetové připojení normalizovat. Telefónica nepotřebuje rychlé peníze, i když by se jim to vrátilo za 3 roky, bude to pro ně plus. Navíc budou získávat peníze z pevných okruhů, které napájí přístupové body, a které by jinak možná dostala konkurence, která O2 pálí víc.

Nebo někteří zákazníci přejdou k jinému WiFi operátorovi, a pomohou mu zvrátit trend odchodů od WiFi k ADSL, resp. lépe utilizovat jeho přístupové body a vytvořit třeba kritickou masu, při které se mu vyplatí postavit si lokální optickou síť. A případně se tak stanou zajímavější rybou pro O2 k odkupu.

Je otázkou, jestli O2 přistoupí k nějakému využití této své sítě. Zní to na první pohled logicky - můžou nabídnout nějaký "WiFi roaming" v různých městech atd. Ale podle mého názoru je to nepravděpodobné. Sítě jednotlivých operátorů jsou příliš rozdílné, znamenalo by to velké investice do infrastruktury, kterou vlastně O2 nepotřebuje, a hlavně málokterý WiFi poskytovatel pokrývá slušně i nějaká místa, kde by byl roaming k něčemu.

Takže prodat či neprodat? Těžko říct, záleží na tom, jak jsem na tom, co všechno dělám, kde podnikám, jaký mám podíl a jak je na tom konkurence v okolí. Obecně bych řekl "prodat", ale u mnoho operátorů "ne hned" a rozhodně "ne za první nabídku".

Okno se ale bude rychle zavírat - už nyní je na mnoha místech pro B2B řešení skvělou alternativou WiMAX (viz třeba tato nabídka WIA WiMAX), a vlastně jen debilní rozhodování ČTÚ o frekvencích znemožňuje jejímu většímu rozšíření.

Pro domácnosti pak přijde během pár let nějaká "4G" technologie typu LTE, už nyní tvoří 70 % prodaných počítačů v ČR notebooky, boom zažívají mobily s Internetem a lidé budou čím dál tím více chtít mobilní internetové připojení, kde jim nemají lokální ISP co nabídnout. A které buď může být jejich jediným připojením, nebo jim jej může Telefónica přidat "zdarma" k pevnému internetu.

Telefónica má navíc další zbraně, se kterými může přijít (a které zde z přátelství k WiFi operátorům nebudu ventilovat), bude využívat svého globálního marketingu, bude dále vylepšovat své sítě a pokrytí, takže jestli není WiFi poskytovateli horko teď, neznamená to, že mu nebude horko za dva roky.

Takže pro mnoho operátorů v konkurenčních prostředích bude nejlepší strategie "neprodat, počkat až koupí konkurenci, přebrat konkurenci zákazníky nasrané z přechodu a následně prodat za víc peněz díky většímu počtu zákazníků".

Zdroj Facebook

SEO & Reklama na Internetu, 1. 02. 2010, 17:36 v kategorii Uncategorized,

Je to takový už pomalu standard v českých médiích, známe jej pod pojmem "zdroj internet". Nyní se začíná objevovat stále častěji též "zdroj Facebook" (byť často jako "zdroj Facebook Honzy, Jany, Ivety ...".

Jako příklad budiž před čtvrt hodinou vydaná bleskovka na Živě a pro srovnání moje 5,5 hodiny stará zpráva, před pár hodinami umístěná na titulku Lupy.

Netvrdím, že ji Živě okopírovalo ode mě, mohli mít klidně podobný zdroj jako já. Ale dost pochybuji, že si ten jejich zdroj tuto fotku umístil mezi své fotografie a že se tedy Živě stejně jako já nemohlo dostat k onomu Roumenovi, který fotku umístil na svůj blog.

URL - základ použitelnosti pro offline

SEO & Reklama na Internetu, 1. 02. 2010, 11:49 v kategorii Uncategorized,

Nemohl jsem nezveřejnit následující vtípek ze života (via blog jistého roumena zprostředkovaný mně kamarádem Michalem z facebooku). Jak vidno, státní správa je stále nejen dokonale debilní v oblasti IT, ale též zcela prosta základního selského uvažování.

Použitelná URL adresa

Google vs. Čína (jak to vidím já)

SEO & Reklama na Internetu, 14. 01. 2010, 14:10 v kategorii Bezpečnost, Dění na Internetu, Legislativa, Reklama na Internetu, Technologie, Vyhledávače, štítky:

Jsem idealista. Sleduji velmi pečlivě Google celých 12 let jeho působnosti, četl jsem knihy a názory jeho zakladatelů a za celých 12 let jsem si nevšiml jediného prohřešku proti Don't be evil, s výjimkou právě přístupu k Číně, naopak i tam kde mohli mít snadnou cestu se vydali cestou nabídnout vše formou api, open-source atd.

O té Číně jsem přitom hodně přemýšlel, na základě právě mých znalostí Google jsem dospěl k názoru, že oba otcové zakladatelé (jeden je původem rus, druhý je z židovské rodiny), znají velmi dobře mentalitu komunistických/nacionalistických států a spočítali si, že když v Číně nebudou, tak že tam prostě bude někdo jiný a oni s tím nebudou schopni nic udělat, zatímco když přistoupí na nějaké podmínky, budou možná moci postupně uvolňovat stavidla.

Teď po 3 letech ale nejspíš zjistili, že se jim tento cíl nedaří naplňovat a naopak, že z toho těží jen Čína (Číňané nyní mohou nabývat dojmu, že např. vražda stovek lidí vládou na Náměstí Nebeského klidu je jen nějakou urban-story, když to tvrdí i ten nezávislý a celosvětově používaný Google.)

Ano, Google tím nejspíš přijde o nějaké peníze. Otázka je o kolik a jestli jim to vadí. Rozhodovací podíl má totiž stále Larry a Sergey, nikoliv finančníci, a oba mají prachů, že neví co s nimi a kupují každého, ve kterém vidí zajímavého partnera či potenciálního konkurenta. Navíc ví jen sám Google kolik jim vlastně Čína vydělává a jaké tam mají náklady, vzhledem k tomu, že tam nemohou mít své standardní řešení jako všude jinde a musí dennodenně řešit etické/politické rozpory.

A na všech ostatních trzích jim tohle rozhodnutí naopak velmi pomůže, nevím jak u vás, ale u mě by takovým přístupem stoupli o 100 % a jestli jsem třeba u jednoho velkého projektu, který připravujeme pro Rusko, zvažoval ještě před týdnem jestli tam nasadit technologie MS či Google, tak teď mám rozhodnuto.

Těším se na Chrome OS (už 10 let)

SEO & Reklama na Internetu, 20. 11. 2009, 16:43 v kategorii Bezpečnost, Dění na Internetu, Prohlížeče, Technologie, Vyhledávače, Webdesign, Webhosting a serverhosting, štítky: , ,

Na Chrome OS se těším už asi 10 let. Určitě si teď říkáte "co to ten ignorant žvaní, před deseti lety tu téměř nebyl ani Google, žádný alternativní prohlížeč, natož Chrome a tedy ani žádné info o tom, že by se něco takového mělo kdy objevit.

Ale já tím "těšením se na Chrome OS" nemyslím ten konkrétní Chrome OS od toho konkrétního Google, myslím tím prostě "nějaký systém", který mi prostě přímo "z biosu" otevře okno prohlížeče, případně přímo "v biosu" bude obsahovat i pár nějakých aplikací (resp. obráceně, že vlastně ani bios nebude, že vše vyřeší právě až onen "nějaký systém", který se načte třeba z flešky.

A o těchto hračkách se mluví opravdu už jen co já vím minimálně 10 let (projekty typu LinuxBIOS atd.). Vždyť už minimálně těch 10 let umí počítače třeba bootovat ze sítě, tj. už minimálně 10 let už přímo "v jádru" máte vše co potřebujete - zobrazení a síť.

Jenže byl zde myslím jiný problém - nikdo vlastně nechtěl takové zařízení kupovat, protože bylo až příliš omezené a jednoúčelné, takže se takové aplikace uchytily jen mimo mainstream svět někde ve specializovaných zařízeních.

Zlom myslím přinesly 2 věci
- "rich web applications", tedy všelijaké ty AJAX, Web 2.0, Flash, Video, online hry ... kravinky, díky kterým dnes vlastně spousta lidí neopustí za celý den svůj internetový prohlížeč
- netbooky - malé osekané notebooky s prdlajz výkonem, ale díky své slušné ceně a snadné přenositelnosti velmi populární

S prvními netbooky se tak objevily první takové systémky založené na Linuxu, konkrétně třeba Xandros a Linpus. Tyto systémy už byly hodně zaměřené na Internet, furt ale zachovávaly jakousi logiku "starého světa", že je zde "Internet" a vedle něj "nějaké aplikace".

Google ale jako první pochopil, že to už dávno neplatí resp. platit nebude, že je zde "Internet" a na něm jsou aplikace a už velmi dlouho dělá vše pro to, aby jakákoliv činnost byla řešitelná právě přes net (Google Apps ...). Dokonce vymyslel i způsob, jak takové aplikace používat i v okamžiku, kdy Internet zrovna nefunguje (Google Gears).

Dalším logickým krokem je tedy Chrome OS, který řeší právě požadavky nového světa. Díky tomu se hardware stane téměř nepodstatnou součástí, prostě když budu chtít velkou obrazovku, sednu si k něčemu s velkou obrazovkou, když něco přenosného, tak si vezmu něco přenosného, když klávesnici tak s klávesnicí, když bez ní tak bez ní. Ale vždy budu mít své aplikace, nastavené podle mě, s mými daty, jen se prostě musím zalogovat se svým účtem. A vše samozřejmě zprostředkuje Google (už se těším na ty komentáře s narážkami na Velkého Bratra).

A protože vše bude online, na jednom místě, s dostupným API atd., tak nad vším může běhat tuna komunitních funkcí a aplikací, týmy budou moci jednoduše kooperovat atd., prostě Web 2.0 dohnaný do extrému.

Tím pádem se také zcela setře rozdíl mezi mobilním zařízením a desktopem, na obojím budete mít to samé, ta samá data, ty samé aplikace. V té souvislosti si dovolím poukázat na jiný produkt Google - Google Android - systém pro mobilní přístroje, kterým se Google snaží myslím otevřít vrátka právě takovému univerzálnímu pojetí technologického světa zítřka.

Google OS samozřejmě nenahradí veškeré aplikace, alespoň ne hned. Tipuji, že na začátku bude Chrome OS instalován jen do hloupých, levných, nevýkonných zařízení, tj. např. hry na tom půjdou hrát jen velmi omezeně. Jenže co je to velmi omezeně když v první stovce nejpopulárnějších her na světě je půlka hraná na specializovaných herních mašinách a druhá půlka pitominky na Facebooku?!

Ale stejný OS může běžet klidně na jakémkoliv zařízení, i v tom desktopovém PC a jen když budete chtít spustit "dospělý" systém, tak si někde kliknete, tak jako to má teď tuším zmíněný Linpus.

Samozřejmě aplikace pro profesionály typu CAD systémy či profi grafické aplikace a videostřižny jen tak nepřejdou, ale už dnes tyto firmy vydávají odlehčené verze svých aplikací jako online aplikace, a tak onen dospělý systém a hardware si bude muset koupit opravdu jen ten profík.

Pozor na grafy

SEO & Reklama na Internetu, 4. 11. 2009, 20:13 v kategorii Uncategorized,

Včera jsem tu psal příspěvek Pozor na statistiku, kde jsem upozorňoval na fígle se statistikami, no a co čert nechtěl, dnes se objevil další krásný příklad podvodné statistiky, tentokrát zobrazené v grafu. No schválně, koukněte na článek "Telefónica O2 je v Česku nejméně oblíbeným operátorem" a řekněte mi, jak velký má O2 problém.

Naprostou většinu vjemů má člověk pomocí očí a říká se, že jeden obrázek řekne víc než tisíc slov. Jenže co když je někde tisíc slov a obrázek o tom samém, přitom obrázek říká něco jiného než těch 1000 slov? To je právě krásně vidět v uvedeném článku, kde je následující graf. Ten je dokonce použit i jako upoutávka na homepage nejčtenějšího deníku u nás.

Graf spokojenosti s operátory

Graf spokojenosti s operátory

Na první pohled je O2 naprosto v prdeli, jsou s ním uživatelé asi 4× méně spokojenější než s ostatními operátory. No ty bigo, za tohle musí padat hlavy, to se musí O2 stydět, to jsou diletanti. Tohle si pomyslí prakticky každý, kdo na článek koukne, ostatně můžete kouknout i do komentářů. Jen jediný člověk si tam všiml, že je to naprosto jinak.

Všimněte si totiž, že grafu chybí měřítko. Když pak kouknete na tabulku indexu spokojenosti, ze které graf čerpá, tak vám nejspíš padne čelist:

Operátor 2006 2007 2008 2009
O2 Telefónica 67,63 71,13 69,22 67,24
T-mobile 72,90 73,53 74,69 72,08
Vodafone 70,83 74,31 73,57 73,31

Ano, čtete správně. Rozdíl mezi všemi operátory je menší než 10 %, což naprosto klidně může (a věřím že i je) způsoben tím, že v očích mnohých je O2 prostě "ten zkur...ný Telecom" a že navíc nedělá jen mobilní sítě, ale i pevné sítě.

Prostě krásná ukázka jednoho z triků, kterými se dají naprosto dokonale zmást jejich čtenáři. Podobně se například používá perspektiva u sloupcových grafů, kdy se graf mírně natočí podle osy Y a použije se výrazné perspektivní zkreslení, takže ten sloupec, který je nejblíž pozorovateli vypadá největší, i když jeho hodnota je třeba nejmenší. Nebo se dá hrát s barvami, tvary, mohou se srovnávat hrušky a jablka, vynechávat hodnoty, používat logaritmická měřítka atd.

Velice by mě zajímalo, co na to iDnes, protože tohle je myslím na žalobu ze strany O2, za způsobení škody pomocí matení čtenářů.

P.S.: opět dislaimer: momentálně mám firemní mobil i doma pevnou linku od O2, předtím jsem měl ale Vodafone a předtím T-mobile a ani s jednou firmou mě neváží a nevázali žádné obchodní vztahy, které by mě mohly nějak ovlivňovat.

Pozor na statistiku

SEO & Reklama na Internetu, 3. 11. 2009, 13:30 v kategorii Uncategorized,

Statistické vědecké výzkumy, výzkumy trhu a veřejného mínění mě velice baví a to hned ze tří důvodů. V prvé řadě je to matematika, můj oblíbený obor, navíc matematika věcí, které si lze představit, ne nějaká imaginární iracionální. Zadruhé jsou tyto výzkumy zajímavou sondou do psychologie, je pro mě zajímavé sledovat názory a preference jiných lidí a ještě více jejich rozdíly podle např. pohlaví, věku, majetnosti atp. No a zatřetí je úžasné sledovat, jak jsou často naprosto mylně interpretovány výstupy (ať už z tuposti autora, redaktora který je přejímá a nebo z marketingového záměru).

Krásným příkladem toho třetího důvodu je článek "Nejhorší řidiči jezdí v Audi a BMW, ukázala statistika" na serveru Novinky.cz. Nevím, kdo data interpretoval, zda-li Novinky, nebo už ČSOB Pojišťovna, ze které data pochází, každopádně pointa je, zmíněná statistika nic takového neukázala.

Článek čerpá z následujícího grafu z údajů pojišťovny, a z vyjádření mluvčího "Zhruba každý třetí vůz Audi z těch, které kdy ČSOB Pojišťovna havarijně pojistila, měl během jednoho roku dopravní nehodu. Vozy automobilky se čtyřmi kruhy ve znaku tak suverénně kralují žebříčku nejčastěji havarovaných aut."

Lze ovšem tyto údaje opravdu interpretovat tak, že "Nejhorší řidiči jezdí v Audi a BMW"? Obávám se, že o tomto lze s úspěchem pochybovat.

Předně statistika vůbec nebere v úvahu počty ujetých kilometrů. Je horší řidič ten, který bourá 1 za 3 roky a ročně ujede 100 000 kilometrů, nebo ten, který bourá 1 za 20 let, ale ročně ujede jen 1 000 kilometrů? Znám desítky řidičů Fabií (5 % nehodovost), kteří auto používají jen o svátcích, nebo jen pro dopravu do/z práce, ale žádného takového řidiče u Audi a BMW. Tato auta si kupují bohatší lidé, kteří jezdí mnohem častěji a mnohem delší trasy a kteří více dbají na pohodlí.

Zadruhé mají všechny pojišťovny nějakou spoluúčast, většinou 5 nebo 10 tisíc Kč. U Škodovky je tato spoluúčast občas víc, než kolik je zůstatková cena vozidla, zatímco u průměrného Audi či BMW je to třeba cena uraženého zrcátka. Jinými slovy - zatímco majitelům Audi a BMW se vyplatí nahlásit téměř každá nehoda, u Škodovek se naprostá většina nehod (taková ta ťuknutí s proraženým blatníkem atp.) hlásit vůbec nevyplatí.

Další roli může hrát i vlastnictví vozidla - Audi a BMW budou mnohem častěji ve firemním vlastnictví a případně brané formou leasingu a zde je opět výrazně větší pravděpodobnost, že bude taková havárie hlášena, a to i když je třeba malého rozsahu.

Dále statistika už vůbec nevypovídá o tomto citátu z článku "lidé za volantem automobilů Audi, BMW, Alfa Romeo, Škoda Superb či Mercedesů patří podle statistiky na silnicích k těm nejnebezpečnějším". Míra nebezpečí určitě není procento nehod, ale spíše kombinace procenta a závažnosti nehod.

Podle statistik Ministerstva Vnitra je ohromná korelace mezi stářím vozidla a závažností nehod (4× větší závažnost/úmrtnost u vozů starších 10 let oproti těm mladším 4 let) a protože naprostá většina v Česku provozovaných škodovek je starších 10 let (vyjma Superbů a Oktávek, které mají v statistice ČSOB vlastní kolonky), tak ani nemusí platit, že by měli mít např. vlastníci Škodovek nižší pojistné. Podle údajů MV jsou právě naopak logicky nehody dražších aut ty nejbezpečnější.

A tak by se dalo pokračovat donekonečna. Podobné chyby má téměř každá v novinách prezentovaná statistika, občas není jasné, jestli je tupý novinář, nebo ten, kdo výzkum prováděl. Vypracovat výzkum, aby měl vypovídající hodnotu na otázku, na kterou chcete znát odpověď vůbec nemusí být snadné a může to mít dalekosáhlé následky.

Kdyby např. tento výzkum dělala ČSOB s cílem zjistit, jak má kalkulovat svá pojištění a nevzala v úvahu jiné údaje, mohla by dospět k cenám, které je buď diskvalifikují na trhu nebo naopak nebudou odpovídat nákladům (ČSOB ovšem není vůbec hloupá, takže má jistě kalkulaci uvedenou správně).

Samostatnou kapitolou je pak známé Cui bono, čili "V čí prospěch" byl výzkum prováděn a nebo zveřejněn. Např. je klidně možné, že výsledky byly takto špatně interpretovány už ČSOB v jejich komunikaci vůči médiím, protože takováto mylná interpretace znamená bulvárnost článku a tedy jeho vyšší čtenost a tedy i lepší propagaci ČSOB, kvůli které byl tento výzkum vůbec zveřejněn.

Cui bono je vůbec tím prvním a nejdůležitějším, čím by se měl každý, kdo chce porozumět výsledkům jakéhokoliv výzkumu zaobírat. Protože když byl nějaký výzkum zveřejněný Společností X, je jasné, že v něm Společnost X bude nejlepší, i kdyby tomu tak nebylo. Prostě proto, že kdyby takový výsledek nebyl, tak by jej Společnost X neuveřejnila a tak klidně může být 10 výzkumů s opačným vyzněním, ale ona si vybere právě ten jeden. Tohoto hodně zneužívají např. rasisti, když se ohánějí nějakým výzkumem o rozdílnosti pohlaví prováděným v roce 1908 a zamlčují výsledky sta jiných výzkumů.

Jsou-li výzkumy přímo prováděny na zakázku, pak Cui bono determinuje často i způsob, jakým jsou výzkumy prováděny. Krásným příkladem je jogurtový nápoj Actimel, jehož reklamy byly nyní v Británii zakázány, protože se ukázalo, že všechny výzkumy, které společnost Danone prováděla, nijak nevypovídají o prospěšnosti nápoje, jak je pak Danone prezentovala (mimochodem český produktový web jejich jogurtů Activia, jež se prezentuje stejnými výzkumy, má v titulku Activia - vědecky ověřeno).

P.S.: Protože Cui bono může hrát roli i u antireakcí na výzkumy tak jeden dovětek: autor příspěvku s žádnou zmíněnou společností nepracuje, ani s žádným jejich konkurentem, nevlastní žádné auto, Actimel občas pije, protože mu chutná a jogurt má nejraději domácí.

Microsoft Internet Explorer 8 překročil IE 7

SEO & Reklama na Internetu, 2. 11. 2009, 12:22 v kategorii Dění na Internetu, Prohlížeče, Webdesign, štítky: , , , , , , ,

Počet uživatelů prohlížeče Internet Explorer 8 překročil u nás poprvé počet uživatelů staršího IE 8, alespoň podle globální statistiky TopListu. Ovšem trend vývoje křivek obou prohlížečů se prakticky zastavil, další změny budou nejspíš velmi pozvolné.

Statistika TopList

Statistika TopList

Stále je ovšem mírně přes 10 % uživatelů starého IE 6. prosím tímto všechny velké portály: "Znepříjeměte nějak pobyt na svých stránkách uživatelů tohoto obstarožního šmejdu a nuťte je k upgrade. Pomůžete si tím do budoucna, vaši webdesigneři vám budou děkovat, uživatelům to zabere jedno dvě kliknutí!" (mimochodem i třeba YouTube na svých stránkách má nyní pro IE6 uživatele velké výrazné upozornění, že jejich prohlížeč přestane být v brzké době podporován)

Počet uživatelů FF stoupá jen velmi pomalu a drží se mírně nad 40 %, má tedy více uživatelů než IE 7 a 8 dohromady.

Opera stagnuje zcela a už rok se nepohnula ani o procento. Webkit (ve kterém je nejspíš započítáno z velké části především Chrome) už překročil 5 % hranici a stabilním tempem roste tak, že zhruba za měsíc nejspíš překročí Operu.

Mac OS X Snow Leopard nebo Windows 7?

SEO & Reklama na Internetu, 23. 10. 2009, 18:38 v kategorii Technologie, štítky: , , , , , ,

Asi víte, že Microsoft včera oficiálně uvedl na trh svůj poslední systém Windows 7, podobně jako Apple uvedl před nedávnem svou poslední aktualizaci Mac OS X Snow Leopard. Možná by bylo zajímavé, udělat si tu menší průzkum, co vy a váš příští operační systém.

Řeknu teď svůj názor (aniž bych chtěl nějak ovlivňovat váš) - jsem "dítě Microsoftu" už od doby MS DOS (tuším 4.0). Následovaly Window 3.1, 3.11, Windows 95, NT 4.0, 98, 2000, XP, 7 beta. Na Visty jsem nepřešel, strašně mě štvaly, naopak sedmičky považuji za velmi dobrý systém. Jsem ajťák, bývalý správce Windows sítě, s tunou školení, certifikátů a jak tedy věřím i znalostí a hlavně návyků. Přesto můj příští systém bude možná ten jablečný a já zkusím vysvětlit proč.

Window 7 je rozhodně nejlepší systém od MS. Používám jej (64bitovou verzi) od první veřejné bety, mám jej na velmi kvalitním značkovém notebooku (DELL E4200 v plné palbě), jež se tu před 3/4 rokem začal prodávat za nějakých 80 tisíc v konfiguraci kterou mám, ještě teď by stál asi 60. A ačkoliv je to můj mazlík, mám stále větší a větší výhrady, když jej srovnám s lidmi, co používají okolo mě jablíčka.

Tou hlavní výhradou je "zasírání" počítače. Windows uživatelé vědí o čem mluvím, prostě hodně používaný počítač s Windows je třeba jednou za půl roku zformátovat a přeinstalovat. Dokonce mám teď pocit, že se mi podařilo chytit nějaký virus co krade hesla z total commandera či co, možná se stala chyba u nějakého kolegy (s Windows).

Neustále aktualizuji ovladače, přesto ne všechno funguje vždy tak jak by mělo, čtečka prstů reaguje tak ve 2 ze 3 případů, probuzení počítače ze spánku trvá někdy i mnoho minut (to mě štve hodně, jablíčkáři okolo jej mají probuzený dříve než otevřou víko), uspávání také, WiFi 2,4 síť přestala fungovat úplně, funguje jen s externí kartou, pětková přitom funguje. Musel jsem nainstalovat tunu aplikací, aby uměl základní věci, z aplikací, které v sedmičkách nativně jsou občas používám denně jen notepad (když si chci psát poznámky) a kalkulačku.

Jasně, můžete namítnout, že za nějaké problémy může hardware, nebo jeho nedohoda s Windows (ovladače). Ale proboha jaký lepší hardware mám mít, když mám nejdražší notebook se všemi tradičně nejlépe hodnoceného výrobce?

O Apple OS uvažuji asi 2 roky, nakonec jsem byl proti jednak proto, že jej okolo mě nikdo neměl a já se bál případných složitostí, jednak proto, že jsem jsem potřeboval mít na počítači MS Internet Explorery kvůli testování webů. Nyní, když je možné na Mac nahrát i Windows a když už okolo mě několik jablíčkářů je, tak mé obavy padají.

Takže když bych si měl teď vybrat, hodně bych váhal. Nejspíš bych sáhnul po Mac OS X na Apple Air, mám rád lehounké notebooky s použitelnými displeji (>12'') a velkou výdrží. Proto mě trochu mrzí, že Apple nyní neinovoval svou Apple Air řadu, na rozdíl od všech ostatních. Ovšem tento počítač mi (snad) ještě tak aspoň rok vydrží, to už se budou dělat jistě i nějaké lepší.

Kromě funkčnosti se mi na Apple velice líbí vzhled, bundlované aplikace, které jsou opravdu k něčemu, velmi levné extra aplikace, velmi levný upgrade systému  unikátní funkce (např. ten multitouch touchpad) a doplňky, třeba nová Apple Magic Mouse je úžasná a ostatně i nové stolní Apple iMac jsou luxusní (přitom standardně bundlované se zmíněnou Apple Magic Mouse a skvělou BT klávesnicí) a dokonce levnější než třeba srovnatelný HW od Dellu.

Je ovšem teoreticky možné, že mé rozhodnutí zvrátí nějaká novinka z Windows světa. Třeba bych asi hodně zvažoval, kdyby někdo uvedl kvalitní lehký tablet (nejlépe se zcela oddělitelnou klávesnici připojitelnou přes BT, ale zároveň s možností fungování jako běžný notebook), zde má Apple velkou mezeru v nabídce. Ale zas bych pak měl do roka stejné problémy s Windows jako mám teď.